|
|
Myší modely lidských lymfomů pro experimentální imunoterapeutické postupy
Jakša, Radek ; Klener, Pavel (vedoucí práce) ; Škarda, Jozef (oponent) ; Kalinová, Markéta (oponent)
Nehodgkinské lymfomy (NHL) představují nejčastější hematologická onemocnění. Od pacientů odvozené zvířecí modely (patient-derived xenografts, PDX) jsou široce využívány v rámci translačního výzkumu včetně preklinického in vivo testování experimentálních léčebných postupů. Zatímco bylo opakovaně prokázáno, že si PDX modely zachovávají většinu somatických mutací jako primární lymfomy, ze kterých byly odvozeny, složení nádorového mikroprostředí (tumor microenvironment, TME) dosud nebylo obsáhle studováno. Odvodili jsme 15 PDX modelů od pacientů s různými typy nehodgkinských lymfomů a provedli jsme jejich zevrubnou genetickou a imunohistochemickou analýzu v přímém srovnání s primárními lymfomovými buňkami, ze kterých byly PDX modely odvozeny. Jednoznačně jsme prokázali, že většina PDX modelů sdílí klíčové genetické mutace (tzv. driver mutace) s primárními lymfomovými buňkami. Z genetického hlediska tudíž PDX modely představují relevnatní nástroj pro studium biologie lymfomů. Imunohistochemická analýza vybraných znaků prokázala mírné odchylky v imunofenotypu lymfomových buněk ve srovnání s primárními lymfomovými buňkami, ze kterých byly PDX modely odvozeny. Imunohistochemická analýza zaměřená na nádorové mikroprostředí prokázala absenci nenádorových komponent běžně nacházených v lymfomem infiltrované...
|
|
|
Lymfom centrálního nervového systému v obraze magnetické rezonance.
Koubská, Eva ; Malíková, Hana (vedoucí práce) ; Kalvach, Pavel (oponent) ; Druga, Rastislav (oponent)
Úvod: Cílem práce bylo popsat morfologické znaky lymfomu centrálního nervového systému (CNSL) při vyšetření magnetickou rezonancí (MR), navzájem porovnat morfologické charakteristiky primárního CNSL (PCNSL) a sekundárního CNSL (SCNSL) a dále PCNSL a glioblastomu (GBM). Metody: Do studie jsme zařadili 64 pacientů s PCNSL, z toho 10 imunokompromitovaných, dále 21 pacientů se SCNSL a 54 pacientů s GBM, všechny s histologicky potvrzeným tumorem. Hodnotili jsme morfologické znaky na vstupním MR vyšetření, u pacientů s PCNSL dále vývoj na dalších MR vyšetřeních před histologickým ověřením diagnózy, byla-li dostupná. Výsledky: PCNSL se většinou vyskytoval supratentoriálně (u 62,5 %), jako vícečetné léze (53,1 %) či difuzně infiltrativní postižení (23,4 %). U 87,5 % pacientů dosahoval na povrch mozku, časté bylo postižení ependymu (56,3 %), mozkových obalů (39,1 %) či hlavových nervů (48,5 %). U téměř všech pacientů (97,6 %) byla v nějaké části tumoru patrná restrikce difuze na DWI. Po podání KL se PCNSL zpravidla výrazně sytil, typické bylo homogenní sycení (u 64,8 % imunokompetentních) pouze ve skupině imunokompromitovaných pacientů se signifikantně častěji vyskytovalo nehomogenní sycení (pouze u 40 %). Kromě sytících se lézí byla ale u více než poloviny patrná také nesytící se složka tumoru. V čase se...
|
|
|
Resenzitalizace leukemických a lymfomavých buněk k trailerem indukované apoptóze
Molinský, Jan ; Klener, Pavel (vedoucí práce) ; Hyršlová Vaculová, Alena (oponent) ; Vyoral, Daniel (oponent)
Apoptóza představuje přirozenou bariéru proti rozvoji nádorových onemocnění a rezistence nádorových buněk k apoptóze je jednou ze základních vlastností získaných během tumorigeneze. Protože většina v současné době používaných cytostatik vyvolává zánik nádorových buněk aktivací vnitřní apoptotické dráhy, je porucha aktivace vnitřní apoptotické dráhy spojena se selháním terapie. Cílená aktivace zevní apoptotické dráhy umožňuje indukci apoptózy i u nádorových buněk rezistentních k cytostatikům. TRAIL je cytokin patřící do rodiny TNFα, který specificky indukuje zevní apoptotickou dráhu v nádorových buňkách a je netoxický vůči normálním buňkám. Vzhledem k těmto vlastnostem představuje TRAIL slibnou protinádorovou látku. Velká část primárních nádorů je však vůči TRAILu rezistentní. Ve snaze o překonání rezistence nádorových buněk na TRAIL byla identifikována celá řada látek, které zvyšují citlivost nádorových buněk na TRAIL. Předchozí studie ukazují, že roskovitin, inhibitor cyklin-dependentních kináz, zvyšuje citlivost solidních nádorů na TRAIL. V této práci jsme studovali citlivost různých hematologických malignit k TRAILem indukované apoptóze. Následně jsme zjišťovali schopnost roskovitinu zvýšit citlivost leukemických a lymfomových buněk na TRAIL in vitro a in vivo na myším modelu lidského lymfomu. Nakonec...
|
|
|
Komplexní předoperační zobrazování nádorů mozku
Tupý, Radek ; Ferda, Jiří (vedoucí práce) ; Vymazal, Josef (oponent) ; Tüdös, Zbyněk (oponent)
Název Komplexní předoperační zobrazování nádorů mozku Abstrakt Odlišení glioblastomu, metastáz a lymfomu mozku pomocí moderních zobrazovacích metod má zásadní dopad na strategii další diagnostiky a léčby. Na souboru 67 pacientů s glioblastomem a 31 s mozkovou metastázou byla prokázána možnost jejich odlišení na základě hodnocení změn perfuzních parametrů v peritumorální bílé hmotě pomocí T1 dynamického postkontrastního vyšetření magnetickou rezonancí, kdy pozitivní prediktivní hodnota v detekci glioblastomu podle použité metody dosahovala až 91%. Na souboru 36 pacientů s lymfomem mozku byl hodnocen význam submodalit vyšetření zobrazovacími metodami a prokázán přínos komplexního vyšetřovacího protokolu magnetickou rezonancí na zvýšení identifikace lymfomu až na 80%. Klíčová slova mozek, glioblastom, lymfom, magnetická rezonance, metastáza
|
|
|
Lymfom centrálního nervového systému v obraze magnetické rezonance.
Koubská, Eva ; Malíková, Hana (vedoucí práce) ; Kalvach, Pavel (oponent) ; Druga, Rastislav (oponent)
Úvod: Cílem práce bylo popsat morfologické znaky lymfomu centrálního nervového systému (CNSL) při vyšetření magnetickou rezonancí (MR), navzájem porovnat morfologické charakteristiky primárního CNSL (PCNSL) a sekundárního CNSL (SCNSL) a dále PCNSL a glioblastomu (GBM). Metody: Do studie jsme zařadili 64 pacientů s PCNSL, z toho 10 imunokompromitovaných, dále 21 pacientů se SCNSL a 54 pacientů s GBM, všechny s histologicky potvrzeným tumorem. Hodnotili jsme morfologické znaky na vstupním MR vyšetření, u pacientů s PCNSL dále vývoj na dalších MR vyšetřeních před histologickým ověřením diagnózy, byla-li dostupná. Výsledky: PCNSL se většinou vyskytoval supratentoriálně (u 62,5 %), jako vícečetné léze (53,1 %) či difuzně infiltrativní postižení (23,4 %). U 87,5 % pacientů dosahoval na povrch mozku, časté bylo postižení ependymu (56,3 %), mozkových obalů (39,1 %) či hlavových nervů (48,5 %). U téměř všech pacientů (97,6 %) byla v nějaké části tumoru patrná restrikce difuze na DWI. Po podání KL se PCNSL zpravidla výrazně sytil, typické bylo homogenní sycení (u 64,8 % imunokompetentních) pouze ve skupině imunokompromitovaných pacientů se signifikantně častěji vyskytovalo nehomogenní sycení (pouze u 40 %). Kromě sytících se lézí byla ale u více než poloviny patrná také nesytící se složka tumoru. V čase se...
|
|
|
Edukace pacienta s lymfomem
Marková, Naďa ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Jankovcová, Kateřina (oponent)
(v ČJ) Pro svoji bakalářskou práci jsem si zvolila téma edukace pacienta s lymfomem. Zvolené téma považuji za velmi aktuální, protože výskyt lymfomu stoupá (In: Linkos,2019). Jako lymfomy se označují nádory, které pocházejí z lymfocytů. V teoretické části se zabývám problematikou lymfomů. Zaměřuji se především na jejich diagnostiku a léčbu. Před vypracováním bakalářské práce jsem si nechala vypracovat rešerši v Národní lékařské knihovně. Dále jsem informace čerpala z databází: BMČ, PubMed, EBSCOhost a Medline. Využila jsem i léčebná doporučení - Kooperativní lymfomové skupiny. Metodika: Pro vypracování bakalářské práce jsem si zvolila případovou studii pacientky s B- buněčným lymfomem z velkých buněk, difuzní. Použila jsem model funkčního zdraví Marjory Gordonové. Na konkrétním případu jsou uvedeny ošetřovatelské standardní postupy, potencionální rizika ošetřovatelské péče a jejich prevence včetně edukace. Cíl práce: V práci se zaměřuji na ošetřovatelskou péči u pacientky s diagnózou B-buněčný lymfom z velkých buněk, difuzní, která podstoupila chemoterapii. Výsledky: Jsou stanoveny ošetřovatelské postupy a sleduje se jejich dodržování. Na základě uvedené studie je vytvořen edukační materiál pro pacienty. Závěr: V dnešní době se stále vyvíjejí nové chemoterapie a vznikají další studie. Právě...
|
|
|
Komplexní předoperační zobrazování nádorů mozku
Tupý, Radek ; Ferda, Jiří (vedoucí práce) ; Vymazal, Josef (oponent) ; Tüdös, Zbyněk (oponent)
Název Komplexní předoperační zobrazování nádorů mozku Abstrakt Odlišení glioblastomu, metastáz a lymfomu mozku pomocí moderních zobrazovacích metod má zásadní dopad na strategii další diagnostiky a léčby. Na souboru 67 pacientů s glioblastomem a 31 s mozkovou metastázou byla prokázána možnost jejich odlišení na základě hodnocení změn perfuzních parametrů v peritumorální bílé hmotě pomocí T1 dynamického postkontrastního vyšetření magnetickou rezonancí, kdy pozitivní prediktivní hodnota v detekci glioblastomu podle použité metody dosahovala až 91%. Na souboru 36 pacientů s lymfomem mozku byl hodnocen význam submodalit vyšetření zobrazovacími metodami a prokázán přínos komplexního vyšetřovacího protokolu magnetickou rezonancí na zvýšení identifikace lymfomu až na 80%. Klíčová slova mozek, glioblastom, lymfom, magnetická rezonance, metastáza
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s lymfomem.
MURÁŇOVÁ, Kateřina
Hlavním cílem předložené práce bylo zmapovat specifické potřeby pacienta s lymfomem a dále zjistit požadavky na ošetřovatelskou péči. V návaznosti na tyto cíle byly stanoveny čtyři výzkumné otázky, které zní: "Jaké jsou specifické tělesné potřeby pacienta s lymfomem?"; "Jaké jsou specifické psycho-sociální potřeby pacienta s lymfomem?"; "Jaké ošetřovatelské problémy se vyskytují u pacienta s lymfomem?"; "Co považuje pacient s lymfomem v rámci ošetřovatelské péče za prioritní?". Empirická část bakalářské práce byla zpracována prostřednictvím kvalitativního výzkumného šetření, které bylo provedeno technikou hloubkového rozhovoru. Rozhovor byl rozdělen na čtyři okruhy, které se dále dělily na dílčí části odkazující informanty na konkrétní otázky. První okruh představoval zjištění identifikačních údajů o informantech. Druhý okruh se zaměřoval na specifické tělesné a psycho-sociální potřeby pacienta s lymfomem. Ve třetím okruhu byly zmíněny ošetřovatelské problémy pacienta s lymfomem. Poslední čtvrtá část se zabývala požadavky pacienta na ošetřovatelskou péči. Získané výsledky byly zpracovány formou otevřeného kódování "tužka-papír". Výzkumný soubor tvořilo 5 pacientů, kteří v průběhu svého života onemocněli lymfomem. Výsledky výzkumného šetření jsou prezentovány v podobě kategorií, které jsou dle vhodnosti členěny do dalších podkategorií. Konkrétními kategoriemi jsou: průběh onemocnění, ovlivnění tělesných potřeb nemocí, ovlivnění psycho-sociálních potřeb nemocí a priority v ošetřovatelské péči. Výsledky práce poskytují celkový pohled na problematiku lymfomu z perspektivy samotného pacienta. Výsledky práce mohou sloužit jako výukový materiál pro studenty zdravotnických oborů nebo je mohou využít sestry v souvislosti s poskytováním péče pacientům s lymfomem.
|
|
|
Resenzitalizace leukemických a lymfomavých buněk k trailerem indukované apoptóze
Molinský, Jan ; Klener, Pavel (vedoucí práce) ; Hyršlová Vaculová, Alena (oponent) ; Vyoral, Daniel (oponent)
Apoptóza představuje přirozenou bariéru proti rozvoji nádorových onemocnění a rezistence nádorových buněk k apoptóze je jednou ze základních vlastností získaných během tumorigeneze. Protože většina v současné době používaných cytostatik vyvolává zánik nádorových buněk aktivací vnitřní apoptotické dráhy, je porucha aktivace vnitřní apoptotické dráhy spojena se selháním terapie. Cílená aktivace zevní apoptotické dráhy umožňuje indukci apoptózy i u nádorových buněk rezistentních k cytostatikům. TRAIL je cytokin patřící do rodiny TNFα, který specificky indukuje zevní apoptotickou dráhu v nádorových buňkách a je netoxický vůči normálním buňkám. Vzhledem k těmto vlastnostem představuje TRAIL slibnou protinádorovou látku. Velká část primárních nádorů je však vůči TRAILu rezistentní. Ve snaze o překonání rezistence nádorových buněk na TRAIL byla identifikována celá řada látek, které zvyšují citlivost nádorových buněk na TRAIL. Předchozí studie ukazují, že roskovitin, inhibitor cyklin-dependentních kináz, zvyšuje citlivost solidních nádorů na TRAIL. V této práci jsme studovali citlivost různých hematologických malignit k TRAILem indukované apoptóze. Následně jsme zjišťovali schopnost roskovitinu zvýšit citlivost leukemických a lymfomových buněk na TRAIL in vitro a in vivo na myším modelu lidského lymfomu. Nakonec...
|
|
|
Úloha radiologického asistenta při radiojodové diagnostice a léčbě nádorů štítné žlázy
Hrbek, Jaroslav ; Táborská, Kateřina (oponent) ; Vlček, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce "Úloha radiologického asistenta pri radiojodové diagnostice a lécbe nádoru štítné žlázy" pojednává o problematice nádorového onemocnení štítné žlázy v Ceské republice. Je strucným prehledem jednotlivých typu nádoru, které štítnou žlázu postihují, jejich klasifikace, diagnostiky a terapie, s durazem na využití moderních vyšetrovacích metod a terapeutických postupu zahrnujících mimo jiné aplikaci radiojodu. Práce rovnež zahrnuje kazuistiky ctyr pacientu s podobnou diagnózou, u nichž mi srovnání vývoje jejich onemocnení pripadalo zajímavé. V neposlední rade práce obsahuje radu príloh, jejichž soucástí jsou mimo jiné tabulky s duležitými pokyny pro pacienty pred a po aplikaci radiojodu a fotografie z pracovište, kde se samotná aplikace radiojodu provádí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.